Listy pro výrobu zeleného čaje se někdy, ale ne vždy, nechávají nejdříve zavadnout a poté se deenzymují, aby se zabránilo oxidaci lístků. A to většinou pražením, napařováním event. pečením. Poté následuje svinování a sušení, často opakovaně za sebou. Právě svinování dodává listům některých slavných čajů jejich unikátní tvar. Neokysličené látky (zejména polyfenoly) vytvářejí charakteristickou trpkost a díky jejich stimulujícímu vlivu na činnost slinných žláz čaj výborně zahání žízeň.

Zelený čaj se také výborně hodí k ovonění. Zde nemáme samozřejmě  na mysli čaje s různými přísadami typu kandované ovoce, Umělá aromata či kousky čokolády nebo gumových medvídků, ale ušlechtilé a tradiční přísady. Většinou se používá květů jasmínu, růží, oranžovníku, magnólie, lotos (kořen i květ) či ženšen. Čaj, který má silné absorpční schopnosti, přejímá snadno jejich aroma.